Za dva měsíce oslaví půlkulaté narozeniny, které ji „katapultují“ už do třetí veteránské kategorie. Přesto má za sebou skvostnou sezonu vyšperkovanou dubnovým mistrovským titulem na půlmaratonské trati a aktuálně desítkou ve Frýdku-Místku pod 35 minut. To vše opravňuje vytrvaleckou stálici ze Svatého Kopečka u Olomouce Petru Kamínkovou počítat se nadále mezi absolutní tuzemskou špičku na dlouhých tratích.
„Sama jsem vzhledem k práci a objemu tréninku překvapená, že výkonnost byla neskutečně dobrá,“ přiznává stále usměvavá blondýnka, která už sice „velkou“ kariéru před několika lety pověsila dobrovolně na hřebík, ale vlastně si ji zvesela prodlužuje dál.
Naposledy jsi všechny ty, kdo pozorně sledují běžecké výsledky, velmi příjemně překvapila druhým místem mezi ženami na vždy výborně obsazené Hornické desítce ve Frýdku-Místku, ale především skvělým časem 34:56. Nezaskočil trochu i tebe samotnou?
Musím přiznat, že jsem byla velice překvapená, když jsem dobíhala do cíle a byl tam čas 34 minut. Ještě jsem na závěr zafinišovala, aby se to vešlo pod těch 35. Moc mě potěšilo, jak mi hned lidé, kteří se kolem Hornické desítky pohybují, v cíli gratulovali. Takový výkon jsem určitě nečekala, už je v podstatě po sezoně, byla jsem na dovolené a předtím pořád v práci bez možnosti odpočinku.
S manželem provozujete rodinnou hospůdku v oblíbeném turistickém cíli na Svatém Kopečku u Olomouce mezi známou bazilikou a zoologickou zahradou. Hlavní pracovní sezonu máte v létě. Navíc už jsi ukončila reprezentační kariéru. Projevilo se to nějak na tvém tréninku?
Dá se říci, že trénuji tak třetinu proti tomu, co v dobách vrcholového sportování před pár lety. Hodně ale běhám rychlostní tréninky, takže na pětku a desítku to stačí, u půlmaratonů se to už však projeví. I když si myslím, že časy kolem 1:18, které teď běhám, docela jdou. Také i kvůli práci o dost míň závodím, takže je zase možné, že si víc odpočinu a zregeneruji.
Jak tedy hodnotíš svůj běžecký rok 2017?
Jsem hlavně spokojená s tím, že s ohledem na práci a tréninkový objem je moje výkonnost až neskutečně dobrá. Za největší letošní úspěch samozřejmě považuji mistrovský titul z Pardubic na půlmaratonské trati. Cením si ale i svých výkonů z pražských Běchovic (čtvrté místo na MČR na silniční desítce) a teď z Frýdku-Místku. Zapomenout však nesmím ani na francouzské Mende a tamní kopcovitou patnáctku, kam pravidelně jezdím a kde se mi závod letos také povedl, když jsem doběhla v dobrém čase 1:32 jako druhá veteránka v těžké mezinárodní konkurenci.
Co plánuješ do zbytku sezony, chystáš ještě nějaké zajímavé závodní starty?
Určitě pojedu díky kolegyni Hance Randákové na Silvesterlauf 10. prosince do švýcarského Curychu, kam jsem roky jezdívala se svým manažerem Bohdanem Müllerem, který předloni zemřel. Jsem ráda, že Hanka tradici cest na tento závod převzala po něm. Také uvažuji o startu na běhu Hodonín – Holíč – Skalica, který také patří k mým oblíbeným. Letos se běží do slovenské Skalice, kde mají být nějaké velké městské slavnosti, to mě láká. A jinak už jen možná některé menší závody tady v okolí s kamarády.
Závodně běhat budeš určitě i v příštím roce. Máš nějaké konkrétní plány na novou sezonu?
Nechávám tomu spíše volný průběh, i když pár termínů už znám. V únoru jedeme celá skupina dvěma auty do Apeldoornu, kde se dřív běhával maraton. Tentokrát budu startovat na desetimílové trase, na níž držím traťový rekord. Určitě opět nevynechám Olomoucký půlmaraton a pár dalších závodů seriálu RunCzech. Co se tréninku týká, mělo by to být opět stejné jako letos, tedy ne takové objemy, ale hodně rychlosti.
Zmínila jsi maraton v Apeldoornu, odkud máš z roku 2008 své osobní maximum 2:39:20. Maraton sice není tvou hlavní tratí, neuvažuješ přesto ještě o nějakém startu na této královské distanci?
Je pravda, že maraton mě pořád ještě láká. Nechci ale běžet žádný malý u nás, spíš by se mi líbil start na některém větším v cizině. Navíc by to muselo být už na jaře, na podzim nemívám tolik natrénováno, protože se to přes léto špatně kombinuje s prací v hospůdce. Uvažuji o Vídni, kam se možná chystají kamarádi od nás z Olomouce. Pokud pojedou, tak bych se k nim případně mohla přidat.
