Ve dnech jako jsou tyto, kdy se teploty pohybují někdy i docela hluboko pod nulou, řeší řada běžců otázku, zda je rozumné za těchto okolností vyrazit ven trénovat. Odpověď by mohla znít: Pokud nejsou mrazy opravdu extrémní, neměly by zdravému člověku sportování bránit. Zároveň je však dobré učinit několik opatření, které sníží riziko negativních dopadů na zdraví. Jaké to jsou?
- Dobře se oblečte. To je samozřejmě alfou a omegou. Obecně platí, že když vyběhnete, měli byste pociťovat mírný pocit chladu, aby až se tělo sportováním zahřeje, tak akorát doplnilo teplotní deficit k ideálu. Vhodné je obléci si více vrstev, přičemž ty spodní odvádějí od těla pot a ty svrchní působí jako štít proti mrazivému proudění vzduchu. Ale pozor! Při nevhodném zkombinování funkčního oblečení se mohou pozitivní účinky do značné míry vzájemně eliminovat, proto nestačí jen vrstvit, ale je třeba vrstvit s rozumem. Osvědčenou kombinací je např. termoprádlo s dlouhým rukávem dospodu, přes to funkční tenká mikina a navrch větrovka, podle míry mrazu zateplená či nikoliv. Na nohy pak určitě dlouhé nohavice, dělat ze sebe v mrazech železného muže, co běhá za všech okolností jen v trenýrkách, sice lze, zároveň je to ale nejsnazší cesta ke svalovým zraněním. Naopak je na místě zvážit i druhou spodní vrstvu (např. tzv. jégrovky), případně alespoň vysoké podkolenky apod. Stejně jako v jiných oblastech i u tepelných potřeb však platí, že jsou do značné míry individuální a adekvátní skladbu svého oblečení si bude muset vyladit každý sám. Každopádně ale nezapomínejte na doplňky – čepice, něco na krk (nebo kukla) a rukavice by měly být samozřejmou součástí vaší výbavy. Hlavou a zátylkem uniká z těla nejvíce tepla, prsty zase mají tendenci promrzat, neboť tělo má co dělat s ohříváním svých hlavních částí a na „periferie“ se už tolik nedostává.
- Namažte se. Dobré je myslet i na obličej, který většinou zůstává obnažený. Pleť je v chladu citlivější než jindy a snáze se podráždí. Kolem očí mohou za studeného větru vznikat zmrazky kvůli vyplavovaným slzám, v ohrožení jsou i rty, které mají tendenci praskat a omrzávat. Zabránit těmto potížím můžeme tak, že je před výběhem potřeme příslušnými krémy.
- Nedýchejte zplna hrdla. Vdechování mrazivého vzduchu je pro plíce zátěž, nehledě na to, že jím vpouštíme do těla další chlad vedle toho, který na něj působí zevně. Zmírnit tyto negativní účinky můžeme tím, že se budeme nadechovat přes šátek či tunel. Někdo doporučuje též nadechování nosem, což je ale v praxi proveditelné jen do určité míry zatížení.
- Dodejte tělu palivo. Při mrazu spotřebuje tělo spoustu energie už jen na to, aby samo sebe zahřálo. O to více je mu potřeba energie dodat, aby adekvátně zvládlo trénink a tzv. mu „nedošlo“. V případě delších výběhů to platí i pro tekutiny. Nižší subjektivní potřeba pít za chladnějšího počasí je matoucí, i v mrazu se při sportování tělo potí, jen si to přes vrstvy oblečení tolik neuvědomujeme. Další tekutiny z nás odchází vydechováním vlhkého vzduchu z plic.
- Držte se v pohybu. Snažte se při mrazu co nejvíce eliminovat okamžiky, kdy se nehýbete nebo jen poskrovnu a to zvláště v době, kdy už jste zpocení. Základní rozehřátí a protažení můžete učinit už doma případně někde jinde uvnitř, stejně tak strečink po doběhu. Intervalový trénink modifikujte tak, abyste místo klidové pauzy zařadili meziklus.
- Netlačte na pilu. Stejně jako při jiných extrémnějších podmínkách platí, že byste neměli mít na své tělo takové nároky jako těch ideálních. Pokud se tedy něco pokazí a vy třeba při dlouhém výběhu pocítíte, že vám dochází energie a začínají se vám klepat svaly, což je předzvěst jejich tuhnutí, není dobré chtít za každou cenu dostát původním plánům. Trénink ukončete, co nejrychleji zamiřte do tepla a převlečte se do suchého. Pouhým zastavením nebo zpomalením byste akorát dále prochládali, pot ve spolupráci s chladem by vás obalily studivým krunýřem.
