Poloorientační závody. Nové oživení běžecké nabídky?

1. prosince 2017 , Adam Fritscher

Poloorientační závody. Nové oživení běžecké nabídky?

Láká vás orientační běh, ale s mapou a buzolou to vůbec neumíte a někdy máte problém udržet správný směr i na dobře značených silničních závodech či krosech? Potom zkuste některý z „poloorientačních“ běhů, které se poslední dobou v závodní nabídce také objevují a zajímavým způsobem ji zpestřují. Na střední Moravě se ve druhé polovině prosince konají hned dvě akce tohoto typu: Olomoucký Yetti a Běh Olomouc–Náměšť.

Jak se takový poloorientační (i když o něco populárnější „Yetti“ sám dává přednost termínu dezorientační) závod pořádá? To se určí bod A a bod B, přičemž ten první představuje start a druhý cíl, případně je start i cíl v bodu A a „béčko“ plní roli kontroly na obrátce. Jak se závodníci, kteří odstartují hromadně, mezi oběma body pohybují, už záleží výhradně na jejich úvaze, kalkulu či orientačních schopnostech.

Běh z Olomouce do nedaleké Náměště na Hané je sice ze dvou jmenovaných starší – letos se uskuteční už jeho dvanáctý ročník – ještě předloni to ale byl klasický silniční závod s předem vyznačenou, zhruba čtrnáctikilometrovou tratí. Možnost výběru pro ně ideální trasy dostali jeho účastníci až vloni a letos si budou moci svou vlastní cestu volit v neděli 17. prosince opět. V tomto případě je start nedaleko železniční stanice Olomouc-Řepčín a cíl před příjemným minipivovárkem v oblíbeném výletním městysi Náměšť na Hané, jenž se chlubí třeba i navštěvovaným zámkem či hlubokými lesy vyhledávanými v sezoně zhusta houbaři.

Mezi oběma místy se dá pohybovat typickou hanáckou krajinou s polními cestami, na konci roku nezřídka pokrytými vrstvou mazlavého bláta, nebo po místních silnicích, které však při současném mohutném rozvoji motorismu rozhodně neslibují automobily nerušený běh. Asfalt je sice především v zimě určitě rychlejším podkladem než marast polňaček, ty ale zase mnohdy nabízejí kratší varianty pohybu směrem k cíli, a tak je v tomto případě dilema běžců vcelku jasně dáno.

Průkopníkem poloorientačního závodění na střední Moravě je však Olomoucký Yetti, který se rovnou jako tento typ běžecké akce konal poprvé už před čtyřmi lety. Na rozdíl od běhu do Náměště je zde start i cíl na jednom místě a účastníci tak musejí na své pouti libovolným způsobem (samozřejmě ovšem výhradně po svých!) povinně navštívit pouze kontrolní obrátkový bod a poté se vrátit zpět.

A ještě jednu specialitu má pro ně Yetti, který se letos uskuteční jako ideální příprava na Štědrý den 23. prosince, nachystánu: na obrátce se zájemcům podává malý panák kvalitního alkoholu. Jedná se o nabídku dobrovolnou, běžci ji nemusejí využít, ale třeba premiérový ročník jim při této volbě připravil těžkou volbu, dle autora těchto řádek závod ještě vylepšující – kdo nepil, musel si dát zhruba dvousetmetrové „trestné“ kolečko navíc, naopak ochotný konzument se mohl ihned otočit a pelášit rovnou k cíli. Takže nejen částečně orienťák, ale tak trochu i „biatlon“…

Abstinentskou penalizaci sice Olomoucký Yetti už od druhého ročníku zrušil, nabídka hřejivého občerstvení na obrátce však zůstává zachována. Stejně jako další lákadla tohoto vpravdě unikátního závodu. Startuje (a tedy i dobíhá) se u Chaty pod věží v Radíkově nedaleko Svatého Kopečka u Olomouce – díky tomu se této akce pravidelně účastní i místní nejslavnější běžecká obyvatelka Petra Kamínková, s níž mohou ostatní účastníci na samý závěr sezony změřit své síly.

Obrátka je v obci Pohořany v nadmořské výšce kolem 600 metrů. Závodníci na trati dlouhé zhruba jedenáct kilometrů (samozřejmě podle zvolené trasy) zjistí, že i v bezprostřední blízkosti hanácké metropole Olomouce se dají běhat velmi slušné kopce. A na rozdíl od závodu do Náměště si zde na asfalt téměř úplně můžete nechat zajít chuť; jedná se o prakticky čistokrevný kros, při kterém si vybíráte zvláště v tomto ročním období pouze mezi cestami špatnými a ještě horšími, včetně možných zkratek přes hustý mladý les či hlubokou oranici. Opět záleží jen na každém z účastníků, kterou variantu považuje za výhodnější a zdali zkrácení trati o pár stovek metrů vyváží těžkost a neprostupnost terénu, v němž se adept na dobré umístění pohybuje.

Poloorientační závody zkrátka baví a přidávají do našeho sportu zase další dimenzi. Pokud se podobné nekonají i ve vašem regionu, určitě si na ně do Olomouce v adventním čase zajeďte. Sice budete mít proti znalcům místního prostředí citelnou nevýhodu, rozhodně se ale nebudete nudit.


Fotogalerie

  • Partneři Českého
    běžeckého klubu