S nástupem léta se zvyšuje riziko, že se při závodech budete vedle svých lidských souputníků potýkat i s vysokými teplotami. Jak se na tohoto nebezpečného soupeře připravit? A co dělat, když na vás duel s ním zanechá šrámy?
Běh v horku není extra dobrý nápad a je lepší se mu vyhnout třeba tím, že vyrážíte brzy ráno nebo naopak pozdě večer. Ale co když není – například kvůli stanovenému startu závodu, který chcete běžet – vyhnutí? Pak je třeba se náležitě připravit.
Zavodnit už před startem
Především je nutné už dopředu myslet na to, aby mělo tělo v sobě dostatek tekutin, které pak bude ze sebe vyplavovat v podobě potu. Uvádí se, že ve velkých vedrech je potřeba vpravit do těla v různých formách (pitím, jídlem v podobě polévek, ovoce) alespoň tři litry tekutin. Takové množství nelze, a ani by to nebylo pro tělo dobré, absorbovat najednou, naopak je žádoucí přijímat je v častých malých dávkách rozložených v průběhu celého dne. Při očekávaném velkém výdaji, jakým bezpochyby je dlouhý běh, je vhodné toto rovnoměrné rozvrstvení upravit a snažit se přijmout co nejvíc – ale stále v rozumné míře – před startem.
I ti největší odpůrci běhání se zásobami pití u pasu by pak měli zvážit, zda při opravdu vysokých teplotách svoji averzi nepřehodnotit. Zvlášť pokud je před nimi delší trať a tedy i zátěž. U dobře zajištěných závodů lze sice spoléhat na občerstvovačky, ale mít s sebou pojistku pro případ krize určitě není k zahození.
Pozor na přehřátí a odhad tempa
Co se samotných občerstvovaček týče, vyplatí se obětovat nějakou tu vteřinku a osvěžit se skutečně důkladně. To znamená vpravit do sebe vodu či iontový nápoj – nejlépe obojí, pokud je to organizátory povoleno a nebude to na úkor dalších účastníků závodu – případně pozřít další prostředky proti křečím, ke kterým má přehřívané tělo tendenci.
Dobrou službu odvedou i vodou nasáklé houbičky, jimiž pomůžete tělu s termoregulací. Vyždímejte si je na hlavu či za krk, případně vsuňte pod čepici, aby k ochlazování docházelo postupně. Vhodnou pokrývku byste ostatně měli mít na sobě i z jiných důvodů. Jednak jako prevenci úpalu, jednak aby zadržovala pot, který by se vám jinak řinul do očí.
I když učiníte všechna opatření, měli byste zároveň cíleně zapomenout na časy, kterých jste schopni dosahovat za standardních okolností. Vysoké teploty zatěžují tělo samo o sobě a hodně energie, která by jinak spoluvytvářela vaši výkonnost, spotřebuje termoregulace. Je to jako s klimatizací. Čím větší horko, o to náročnější na spotřebu je.
Ošemetné přitom je, že neadekvátní tempo se řádně projeví až po čase, kdy už je napácháno hodně škody. Na prvních kilometrech se můžete cítit celkem normálně, neboť tělo má ještě dost tekutin na sebeochlazování, ale pak najednou přijde „ťafka“ a zbytek závodu se promění martyrium. Spíše než mezičasy je tak na místě sledovat tep, který bude v horku vyšší a bude dávat lepší zprávy o tom, jak moc je vaše tělo zatěžováno.
Pokud tempo neodhadnete a přehřejete své tělo, vysoce pravděpodobně si ze závodu odnesete vedle utrápeného zážitku a nehezkého výsledku i fyziologické obtíže spojené s dehydratací. Jejich míra se může velmi lišit úměrně velikosti „prohřešku“. Obyčejný běh by zdravého člověka na existenční hranu dostat neměl, nicméně bolestí hlavy či závratí se může dočkat snadno.
Jak na dehydrataci? Především opět zvýšeným příjmem tekutin a to nikoliv najednou, což by mohlo vyvolat zvracení a tedy naopak prohloubení dehydratace, ale postupně. Na počátku je zcela dostačující voda, iontové nápoje je vhodnější naředit. Následně lze uvažovat i o doplnění minerálů a dalších látek, které tělo odplavilo potem, ale to až po odeznění akutní fáze. A mějte na paměti – následků velké dehydratace se nezbavíte za pár hodin! Pokud chcete tělo vrátit zpět do normálu, zvyšte příjem tekutin i v následujících dnech.
